Pohádka o kachničce (začátek)
Byla jednou jedna kachna.
A ta kačenka byla moooc hloupoučká a naivní.
Jednoho dne šla takhle kolem chaloupky a uviděla divnýho dědulu, co se houpal na rozvrzanym houpacim křesle na rozvrzaný špinavý a polorozbořený verandě, chrchlal a plival kolem sebe žvejkací tabák. Ale protože byla hloupoučká a naivní, řekla si: "to je ale milý pán, já se s ním půjdu skamarádit."
V tuto chvíli se náš příběh dělí. Ona kamarádka, které jsem tu pohádku vyprávěla, totiž nebyla spokojená se špatným koncem, jakkoliv se mi povedl (nebo nepovedl) a proto jsem, na její přání, přidala ještě konec dobrý, který není zdaleka tak zajímavý, ale o něco utěšenější. Nechám tedy na laskavém úsudku vás, čtenářů, kterou variantu zvolíte vy. Já osobně doporučuji napřed špatný a potom dobrý konec :-)